Srpen/Září: Atosdarpáci, nemoc i setkání se sourozenci a Daňkovice

23.09.2009 12:09

No už jsme se konečně zase dostali tomu, abychom napsali na mé stránky s pánečkama pár řádek. Doufám, že nám prominete tohle období zastřené mlčením, ale těch aktivit bylo tolik, že jsme se nějak stále nemohli dostat k tomu, abychom to tu vše popsali. No jak říká páneček, je lepší pozdě, ale přece, nežli nikdy. Tak alespoň ve zkratce:

I. U Atosdarpáků fotečky zde

Tak abychom to jen krátce shrnuli, tak jsme ještě na konci srpna byli pozvání Atosdarpáckou smečkou na malou prochajdu ke Kochánovickým rybníkům. No je nad žárovku jasnější, že jako vždy jsem se moc těšila na mou lásku Atoska a on samozřejmě zase na mě. Také to podle toho celou dobu vypadalo, že?

Zato pánečci se stále točili okolo Šimráčka, kterého samozřejmě Andy s Davidem vzali s sebou (pozn. pro ty kteří neví a netuší, tak to je nový přírůstek do Atosdarpácké smečky a jmenuje se Šimonek) a tak jsme zase nemuseli tolik poslouchat, i když placama to jinak nešlo no. Nakonec z toho byla super procházka kolem rybníků zakončená koupačkou.

II. Zase u Atosdarpáků – tentokrát fotečky od Andy 

No aby toho nebylo málo a využili jsme situace, že David ještě neměl tolik práce, tak jsme se hned následující týden domluvili na další akci. To už byl start záříového měsíce (mj. indiánský měsíc LOVU) a tentokrát to ale bylo něco moc zajímavého, protože pánečci slibovali i nějaké grilováníčko, steaky, pivečko a burčák. No to jsme hned dělali ty nejposlušnější pejsky na světě, jen abychom dostali kousek z těch kuřecích, vepřových a dokonce i hovězích steaků, které si tam tak „tančily“ na tom grillu. No nejdřív jako pánečci dělali drahoty, ale to víte, že na nás taky něco zbylo. Přece ty smutné vižlí oči netrénujeme nadarmo no ne?

No prostě to bylo moc příjemně strávené odpoledne a děkujeme tímto A+D+Š+A+D za pozvání a doufáme, že se zase brzy uvidíme. Pusu Šimonkovi, je to krásnej chlap.

III. Antibiotika

No a pak to začalo. S páníčkama jsme byli začátkem září na písáku a pak to koupáníčko s Atoskem a Darpem asi sehrálo svou roli a bylo to. Trochu jsem doplatila na to, že jsem ve vodě jako doma a nastydla. V noci se mi špatně dýchalo a vykašlávala jsem hleny. Z nosu mi teklo jako v době monzunu a tak jsme frčeli k veterináři. Píchli mi injekci a dostala jsem antibiotika s tím, že do vody vůbec a do zimy taky nee. Ale naštěstí jsem se z toho asi za 5 dní dostala a je to už v pohodě.

IV. Rexova smečka

Další týden jsme ale také nezaháleli a hned jsme se vydali za novým kámošem, křížencem vlčáka, Rexem do Hradce. No hned jsme si padli do oka a lítali jsme spolu celé odpoledne. Prošli jsme se kolem Labe a já byla moc ráda, že mám zase dalšího čtyřnohého známého.

V. Setkání se sourozenci fotky zde

Další v řadě akcí bylo setkání s mojim bráchou Ozzym, ségrou Sárou a mamčou Beky v Praze. Už jsem se na ségru moc těšila a s bráchou jsem se od prosincového odběru neviděla, takže to byla premiéra pro nás. S pánečkama jsme všichni vyrazili do Stromovky, počasí krásné, sluníčko svítilo a my jsme tam strávili neskutečné skoro 4 hodiny. Potkali jsme tam i spoustu dalších pesanů a prostě jsme se vylítali naprosto bezkonkurenčně. Už se nyní těším až zase vyrazíme.

Tímto zdravíme do Prahy mojí mamču Beky a ségru Sáruš s paničkou a taky Ozzynkovce. Jsme rádi, že jsme se konečně mohli poznat.

VI. Setkání s přáteli na Vysočiněfotky zde 

Nakonec zmíníme akci z minulého víkendu, která byla asi ze všech největší. Sešli jsme se totiž s přáteli a kupou pesanů na dalším, již tradičním, setkání v Daňkovicích. Posledně jsme okupovali penzion Selský dvůr, ale nyní jsme byli na naprosto úžasné chatě v téže vísce. No mohli jsme si tam běhat kolem chaty, blbli jsme celý den naprosto neohroženě, podnikli jsme dva super výlety po okolí, no co budu povídat. Páníci se zase rozjeli večer u vínka a hra Aktivity jim večer vyloženě podtrhla celodenní výbornou náladu. O obědě a večeři na Selském dvoře ani nebudeme nic psát, protože kdo nebyl, stejně neuvěří. Jen mohu naznačit, že pánečkovo „Pečené koleno 1,2kg“ hovořilo za vše.

Sestava se nakonec zastavila na čísle 12 lidí, 6 vižel, 1 výmarka a 1 kříženec vlčáka.
Jmenovitě tedy:

  • já Airinka s páníkama (Airinkovci I) – děkujeme přátelé všem za super „Grande“ společnost a příště dopadne ta kanada, to se těšte
  • naši noví super známí Tezz a Michal s Airou  (Airinkovci II) – jsme rádi, že jsme vás konečně poznali a příště zase a bereme Kozly
  • nechyběla samozřejmě moje nej kámoška Angie s Honzou – už se těším, že zase vyrazíme u nás, takže zatím „Arrivederci“
  • kámoš Rex s Petrou a Láďou (Rexova smečka) – a už mě ale nechytej furt za ty nohy nebo tě příště kousnu
  • super kámoška Sindynka s Verčou a Míšou – no burčák tedy příště s sebou jo? Ale hlavně když přijedete vy, děcka
  • Miunka a Andri – nafotila parádní fotečky se svým dlouhým sklem a díky tomu pánečci každou chvíli odpočívali a my mohli blbnout
  • Milovník Bárny a Janča – Barny si mě tedy moc nevšímal, ale já vím, že jednou to přijde. A já se budu smát nakonec.
  • Kámoška Emma a Šáruš – no jako bez vás by to v žádném případě nešlo

 

Takže ještě jednou všem díky za krásný víkend, sluníčko nám svítilo stále a my jsme si to užili dokonale. Už se těšíme, až vás zase přátelé příště všechny uvidíme a unavíme ty naše pesany jako se nám to povedlo i teď. Posíláme podrbání všem mým čtyřmohým kámošům a kámoškám, máme vás rádi a Ahooooj ....

—————

Zpět