Daňkovice 15.-17.10.2010

05.11.2010 11:16

Přátelé, tak při pohledu na datum posledního článku na mojich stránkách jsem si řekla, že už je zase nejvyšší čas připsat něco mále z toho, co se u nás poslední dobou událo. Páneček už sem přidal fotky z víkendu na Vysočině a tak by to chtělo ještě pár řádek, protože víkend v Daňkovicích za to určitě stojí.

Již ve čtvrtek začaly mohutné přípravy toho, co pánečci uvážlivě zvážili jako nepostradatelné na přežití a jen co jsem viděla plnící se cestovku, tak mi bylo hned jasné, že se zase něco děje. Umíte si ale představit tu drzost, když mi vůbec nechtěli říct, kam že se pojede? Prý bych byla zase nervní a v noci bych nespala. Tedy chápete to? Nervní jsem byla tak jako tak a ještě víc!! Holt jsem musela pořád kontrolovat, jestli tam ty pánečky pořád mám a jestli náhodou nehodlají odjet někam beze mne.

Ovšem starosti byly zbytečné a v pátek odpoledne jsme už seděli všichni v autě směr Daňkovice, kde byl naplánován další z našich psích srazíků. Pánečci mi dokonce prozradili, že dorazí i moje nejkámoškovatější kámoška Angie s Honzou, Megi s Honzou II. a taky Rex s Láďou a Petrou. “No to bude zase správná banda” říkala jsem si a už se těšila na ty prochajdy, lítání a dovádění, které je v Daňkovicích na každodenním programu. Ovšem do plného osazenstva to bylo ještě stále málo, jelikož kámošky Sindy s Verčou a Míšou a taky Emma se Šárkou dorazili v sobotu ráno.

Po nezbytném psím přivítání, očmuchání a po rychlém ubytování se příchozích, jsme vyrazili na prochajdu směr Sněžné. Tam jsme měli sraz s naší novou kámoškou Bárou z Nového Města na Moravě. Barušce jsou 4 měsíce, ale i tak zapadla do naší Daňkovické tlupy dokonale. Vizsla se v ní prostě nezapře a už se těším, až s námi zase vyrazí přístě.

Ze Sněžného vedla naše cesta na Vříšť, kde pánečci narazili na parádní hospůdku a kde jsme se také na chvíli usadili a pánečci poobědvali. Lidičky, to jste je ale měli vidět. Prý takové výborné jídlo už dlouho neměli, takže to vypadá, že máme nového favorita ve stravování a že tam budeme vyrážet z Daňkovic častěji.

Cestou zpět jsme to vzali směr Líšná nádhernou prochajdou přes pole, louky, lesy a dorazili na chatu opravdu příjemně unavení. Tedy co my, psi, my by jsme lítali pořád, to teď mluvím o pánečcích hlavně! Večer pak byl ve znamení grilování, popíjení dobrého vínka od osazenstva z Moravy a hlavně také zpívání s kytárkou. “Vínééčko bílé, jsi od méé milééé … “ neslo se večerem a co budu povídat, bylo opět krásně.

V neděli byla v plánu další příjemná okružní prochajda, tentokráte směr Javorek a pozor, zpět jsme se vrátili i s taškou hub. Pokud já mohu mluvit za čtyřnožce zde zúčastněné, tak my jsme si to užili opět parádně a únava byla po cestě domů už docela znát. I když znáte to. Kdyby jsme tam byli týden, vůbec by to nevadilo. Za pánečky radši mluvit nebudu, protože ti odpadli doma prakticky ihned.

Děkujeme veškěrému osazenstvu za výbornou společnost, děkujeme moravákům za výborné víno a děkujeme hlavně Verče za organizaci a zajištění. Doufáme společně s pánečkama, že se brzy zase sejdeme a hlavně, že nás pojede zase víc.

Takže Ahoooj všem ….. vaše Airinka

—————

Zpět